Když jsem před pár lety letmo zahlédla Peppu, říkala jsem si, že „tohle bych dětem nikdy nepustila“. Proč jsem změnila názor?
Jednak proto, že Peppu dětem pouštíme v originále. To je na rozdíl od českého dabingu poslouchatelné a také je to výborný způsob, jak si naposlouchat jednoduchou a zřetelnou angličtinu.
Druhým důvodem je obsah. Krátké video se většinou odehrává doma, ve školce, na výletech s rodinou. Jsou to běžné situace, do kterých se dostáváme každý den. Když se vyskytne nějaký problém, společně ho všichni vyřeší a pak se tomu zasmějí tak, až popadají na zem. Chyby nedělají jen děti, ale i dospělí. Když děti míchají těsto tak, že létá kolem, maminka s úsměvem jen řekne: Myslím, že je těsto už dost zamíchané a vezme jej. Koukat se můžou i rodiče, je tam docela dobrý výchovný vzorec. A co všichni nejvíc milují, je skákání do blátivých kaluží!
Třetí důvod je vizuál. Je jednoduchý, ale není to kýč.
Přečetla jsem i nějaké to leporelo. To nedoporučuji, většinou není dobrý ani překlad, jsou tam chyby a chybějící části příběhu, velmi levně vydáno.
Mark Baker, Neville Astley: Peppa pig. Velká Británie, 2004
Můžete začít hned sledovat:
Zdroj úvodního fota: duncan c
